Konference ARLT, 19. 11. 2013

ARLT – Asociace regionálních a lokálních televizí

Termín:                   úterý 19. listopadu 2013
Místo:                     Top Hotel Praha, KS III, G 2. NP
Čas:                       10.00 – 14.00 hod.

Název konference: Místo regionálních a lokálních televizí v českém mediálním prostředí
Záštita:                   Ministr pro místní rozvoj, Mgr. František Lukl, MPA

Konferenci zahájil předseda ARLT Jan Dudek. Konstatoval, že Asociace regionálních a lokálních televizí vznikla na jaře 2012. Jejím cílem je především zastupovat zájmy desítek menších televizí a produkčních studií, které v různých částech republiky zajišťují elementární mediální komunikaci obcí, měst a regionů. Tato konference je prvním vážným krokem asociace k její emancipaci na české mediální scéně.
Dudek požádal o úvodní slovo zástupce MMR, ředitele odboru Josefa Postráneckého.

Josef Postránecký, ředitel odboru MMR
Ve svém vystoupení nejprve vyřídil srdečné pozdravy od pana ministra, který se z důvodu zahraniční služební cesty omluvil a zdůraznil význam regionálních televizí. V globalizovaném světě si jen okrajově uvědomujeme, co se děje v obci, kde žijeme, pracujeme a trávíme svůj volný čas. Jsme zahlceni množstvím celostátních zpráv a informací produkovaných celoplošnými medii. Na úrovní regionů se problematikou sběru a distribuce zpráv a informací vedle jiných medií zabývají především lokální a regionální TV. Jejich výstupy mají mnoho podob a zasahují všechny oblasti běžného života občanů.
Regionální TV mohou informovat bezprostředně, mohou sehrát významnou roli při různých krizových situacích. Poskytují prostor pro užitečné informace samosprávám směrem k občanům, ale nabízejí i zpětnou vazbu ve směru od občana k regionální reprezentaci.
Důležitou roli sehrávají regionální TV také v oblasti cestovního ruchu. MMR považuje za důležité a velmi přínosné, že v programech regionálních TV se objevují pořady, které podporují meziregionální pohyb v rámci návštěvy malých turistických atraktivit, akcí lokálního charakteru s přirozeným přesahem do sousedních krajů. Je mnoho dobrých zkušeností ze zahraničí, že je běžně naladěn místní TV kanál v ubytovacích zařízeních a slouží k prvnímu informačnímu servisu i zahraničních turistů v místě. MMR velmi pozorně vnímám roli regionálních TV v různých částech republiky a chce být iniciátorem přenosu dobrých zkušeností z místa na místo.
I privátní subjekty mohou poskytovat veřejnou službu, nevylučuje se, viz krizové situace.
MMR nepovažuje za neúčelnouani podporu regionálního privátního sektoru (např. ve vztahu k zaměstnanosti), posilování místní a regionální identity, která má mnoho podob (národopis, udržování tradic atp.). Podobné projekty mohou regionální TV posilovat mnohem více než veřejnoprávní. Další nezanedbatelnou funkcí je vznik moderní (novodobé) formy kroniky pro obce, města či region.
Spolupráce se samosprávou je alfa a omega dalšího vývoje v této oblasti. Regionální TV musí iniciovat diskusi o svých potřebách a benefitech, které mohou do našeho života přinést.
Na to, aby bylo možné komunikovat, musí mít svou reprezentaci, která bude hájit jejich zájmy. Z tohoto pohledu je dnešní první oficiální setkání důležité a byl to jeden z klíčových důvodů pro podporu této iniciativy ze strany pana ministra formou záštity.

Jan Dudek, předseda ARLT o funkci a poslaní malých televizí
Významnou společnou platformou členů Asociace je projekt Regionálnítelevize.cz, díky kterému mohou svou produkci šířit nejen ve svých technických systémech v regionech, ale plošně na území celé ČR. Televizní stanice Regionálnítelevize.cz vysílá přes satelit Astra 3B a mohou ji aktuálně naladit téměř třimiliony domácností v ČR a SROV.
Co „malé televize“ pod záštitou ARLT vlastně české mediální scéně nabízejí?
1. ARLT ve spolupráci s Regionálnítelevizí.cz vyplňuje po ukončení činnosti RTA mezeru v produkci regionálního zpravodajství, které nevzniká na objednávku žádné celoplošné dramaturgie.
2. ARLT zastupuje již existující a zavedená televizní studia, podporuje jejich regionální svébytnost a odlišnost, ale nabízí jim i společnou organizační, distribuční a technickou platformu.
3. Lokální a regionální televize produkují nejen klasické místní TV zpravodajství, ale poskytují významný mediální prostor propodporu domácího cestovního ruchu, „malých turistických cílů“ a velmi často jsou jediným informačním kanálem pro celou řadu neziskových organizací a iniciativ.
4. Díky kooperaci s Regionálnítelevizí.cz dokáže Asociace účinně prezentovat zajímavá témata i u našich tradičních sousedů na Slovensku, tedy v zemi, která je z hlediska příjezdového turistického potenciálu pro celou ČR velmi významná.
5. Členové ARLT vnímají také realitu současného českého zpravodajství. Nepravosti, negativní kauzy, lidské tragédie a kriminální činy. Příklon k dobré regionální zprávě, pozitivní informaci a lidské slušnosti,je alternativou k tomuto stavu.

ARLT chce vést kampaň, jejímž cílem je vytvořit důstojné podmínky pro provozování malých televizí v České republice. Jejich produkce má svého diváka, a proto smysl.
ARLT bude hledat veškerou podporu a zájem o problematiku fungování a financování lokálních a regionálních televizí, protože jen otevřená diskuse může významně pomoct při hledání a obhajobě pozice malých televizí ve složitém mediálním prostředí ČR.

Prezentace programových formátů malých televizí

Robert Malota, šéfredaktor Strakonické televize
Strakonická TV vznikla v roce 2003, má vlastní licenci na vysílání v UPC díky podpoře vedení města. Strakonická televize průběžně pracuje s dalšími subjekty při vysílání v celostátní síti na území jižních a jihozápadních Čech, vysílá na webu, příspěvky jsou k vidění na youtube. Možnost participovat na vysílání satelitní RT.CZ přivítala, protože poté co došlo k problémům u jiných provozovatelů je to fungující platforma, kde mohou vysílat lokální nebo regionální TV z celé republiky. Dosah Strakonické televize se neomezuje jen na Pošumaví. Regionální produkce se šíří i v místních kinech, ICM, v knihovnách a stává se nedílnou součástí městského archívu. Veřejnou funkci považuje ST za samozřejmost, promítá se především v masivní spolupráci s neziskovým sektorem – málo kdo se o jejich problémy zajímá tak jako regionální Strakonická TV.

Veronika Hollerová, PR manažerka TV Slovácko
Kořeny TV Slovácko najdete už v roce 1998, kdy vznikla malá redakce v Uh. Hradišti. V průběhu let se podařilo dříve samostatné redakce jednotlivých měst spojit do funkčního regionálního projektu. Dnes TV Slovácko působí na území dvou krajů – Zlínského a Jihomoravského. Produkuje pořady na zakázku – většinou „půl týdeníky“ pro města v regionu – Uh. Hradiště, Kyjov, Hodonín, Veselí nad Moravou, Uherský Brod, resp. Zlínský kraj. Nad rámec smluvních vztahů vyrábí týdeník REGIONY, ve spolupráci s partnerem na Slovensku CZ&SK týdeník a Sportovní magazín jako ohlédnutí do víkendového světa regionálního sportu. Od ledna 2014 bude TV Slovácko nově vyrábět týdeník „Brněnské oko“.
Mimo této pravidelné produkce vyrábí TV Slovácko další dávku pořadů v režimu občasníků pro obce a mikroregiony.
TV Slovácko je v základní nabídce četných kabelových operátorů především na jihovýchodní Moravě (UPC, Self, Noel, Net Box, NEJ TV, RIO Media atd.), vč. vlastní distribuce - „Déčko“, v pásmu MMDS (Uh. Hradiště a Uh. Brod), a také v příhraniční oblasti Záhorí a Kopanic (SK).
TV Slovácko je výhradním dodavatelem regionálního zpravodajství do terestrického vysílání TV Pohoda – Relax a satelitního programu Regionální televize.cz (denně 15. min zpravodajství z Jihomoravského a Zlínského kraje).
Více viz prezentace v příloze.

Synergické aktivity malých televizí jako ekonomická nutnost

Mgr. Marcela Mrózková Heříková, ředitelka TV FABEX
Na severní Moravě je největší kumulace regionálních TV a zdroje jsou samozřejmě omezené. Chce-li lokální TV přežít, má několik možností. Jsme zpravodajci i kronikáři, jsme u nejmenších událostí a mapujeme je. 80% finančních zdrojů získává FABEX z ostravských obvodů, ale rozhodně to nejsou peníze, ze kterých by bylo možné vytvořit zisk...
Nutnost „dofinancovat“ naši každodenní činnost nás přivedla k produkčním aktivitám zaměřeným na participaci nebo vlastní realizaci filmových festivalů, konference atd.
Toto jsou zdroje, prostřednictvím kterých doplňujeme chybějící příjmy z podfinancované zpravodajské tvorby.
TV FABEX Založila občanské sdružení Perseus, neziskovou organizaci, tv mladých nadšenců…musíme se otáčet.

Společná programová a technická platforma malých televizí

Ing. Eva Stejskalová, ředitelka Regionální televize.cz
Kompletní prezentace v příloze.

Technické standardy televizní tvorby a vzájemná komunikace malých televizí

Zdeněk Sláma, technický konzultant ARLT
Kompletní prezentace v příloze.

Diskuse po přestávce:

Pejcharová, Ministerstvo kultury – Pozdravila účastníky konference, MK se účastní spíše z hlediska obecného zájmu o dění v oblasti TV vysílání, jinak má zcela odlišné kompetence a do aktivity regionálních medií nebude z vlastní iniciativy vstupovat. Na adresu koncesionářských poplatků reagovala jen stručnou poznámkou, že na jejich rozdělení nemá MK žádný vliv – jde o zákonnou normu. Obecně ale platí, že pokud dostane MK jakýkoliv podnět ze strany ARLT, který bude v kompetenci tohoto ministerstva, bude se problematikou přirozeně zaobírat.

Petr Kozák, RRTV, vedoucí licenčního odd.
Doporučil ARLT pokračovat ve snaze stát se samoregulátorem, loňské nezapsání do seznamu není definitivní, Rada iniciativu vítá, v podstatě jde o zjednodušení a ulehčení práce Rady. Původní žádost obsahovala formální nedostatky, na jejichž odstranění lze určitě pracovat. Doporučení směřovalo také k většímu množství zastupovaných členů.
Kozák potvrdil, že situace regionálních televizí není růžová zejména z hlediska financování. Podotkl, že i výše správních poplatků, které jsou pro některé subjekty jsou zanedbatelné, mohou být pro menší žadatele nepřekonatelnou bariérou (90tisíc Kč), která jim brání vstupu na trh… I odstupňování správních poplatků může mít různou výšku, ale jde o politické rozhodnutí. Rada vychází ze stejné pozice jako MK. Vítá více iniciativy od ARLT, nové podněty a návrhy, na které bude moci reagovat. RRTV není ze své podstaty iniciátorem.

Jiří Svoboda, majitel R1 JIH
Věnuje se lokální a regionální TV produkci od roku 1993, dříve ve spolupráci s TV Prima.
Doporučuje využít prostor v rámci veřejnoprávní televize pro skutečně regionální obsah. Otevřít otázku využití a směřování koncesionářských poplatků je legitimní požadavek. Pochybuje, zda Čt důsledně plní svou veřejnoprávní funkci. ARLT by měla předložit projekt na kooperaci s ČT, na smysluplné využití vysílacího času, v rámci dnes už 5-ti televizních programů z její produkce.
Druhá cesta vede přes „závislost“ na penězích, které nejsou generovány z přímých TV aktivit. Skutečně KOMERČNÍ Regionální TV, by neměly být spolufinancovány z rozpočtů krajů nebo měst, což ale není možné. Všichni živíme svou činnost z různých dalších aktivit. RT by měla umět vysílat „živě“, tedy být všude, kde se odehrává zajímavý regionální život, protože to je šance, jak oslovit diváky. Takto se můžeme vyrovnat ve sledovanosti i zavedeným programům, což je nezbytný předpoklad úspěchu.

Bronislav Vajdík, ředitel Sociálních služeb v UH
Jsme velká organizace, poskytujeme služby pro 1500 klientů. Zapojujeme se do procesu transformace sociálních služeb, jde o celonárodní projekt, budujeme chráněná bydlení, vytváříme různé pracovní příležitosti. Jde o poměrně složitý proces. Téměř čtyři roky funguje naše spolupráce s TV Slovácko, která nám pomohla komunikovat základní problematiku transformace u veřejnosti. Díky této informační kampani, která měla mnoho podob, se nám podařila základní témata úspěšně zvládnout. Zkušenosti z jiných okresů byly mnohdy negativní, ale klíčem k našemu úspěchu byla především důsledná a přesná komunikace.
TV Slovácko nám vytvořila i několik osvětových filmů, jsme se blíže k lidem v regionu, naše spolupráce trvá a my ji velmi oceňujeme.

Pavel Vondrys, starosta Strakonic, člen rady SMOČR
Zopakoval, že divák je často otrávený ze základního motivu zpravodajských relací – černé kroniky, brutality (pochybuje, že právě toto diváci chtějí). Naopak. Lidé chtějí pozitivní zprávy, dokumentovat život kolem nás. Strakonická s.r.o. je držitelem licence, tým lidí je součástí městského kulturního střediska. Regionální TV plní roli dokumentátora. Vondrys podpořil myšlenku, že by regionální TV mohly dostat prostor ve vysílání veřejnoprávní ČT. Poplatky platí všichni lidé v regionech, proč by neměli mít právo uvidět příspěvek ze své obce?
Doporučuje ARLT poslat iniciativu směrem SMOČR. Nemyslí si, že by tam byly konkrétní finance na podporu, ale SMO ČR je schopen podpořit a reagovat na návrhy asociace, být iniciátorem diskuse a polemiky a funkčnosti současného stavu věcí… Proč by například jeden kanál veřejnoprávního média nemohl být otevřen pro regionální zpravodajství?
SMO bude čekat na aktivitu od ARLT a může být nápomocný v případné snaze o změny v legislativě.

Jan Pášma, tiskový mluvčí Uherského Hradiště
Uh. Hradiště spolupracuje s TV Slovácko od roku 1999, město oceňujeme pravidelné zpravodajství, které z původního týdeníku dnes představuje tři premiérové relace za týden. Kvituje, že se k občanům dostanou i taková témata, které k lidem jiným způsobem nelze prakticky doručit. Týká se například veřejných diskusí, zasedání ZM apod. V pořadech, které TV Slovácko vyrábí, mají prostor všichni zastupitelé včetně opozičních. Provozovatel TV Slovácko se podílí i na výrobě dalších nezpravodajských pořadů.

Martin Vašíček, OJ KTV, Česká Třebová, místopředseda ARLT
ARLT by mohla jít cestou, která je již vymyšlená - strukturované vysílání s přesnou skladbou po regionálních blocích. Takové modely lze najít jednak ve Spojených státech, ale i v Německu a dalších zemích Unie.

Vladimír Pospíšilík, TV Přerov
Vysílají prostřednictvím Nej TV, 3x týdně 20min. zpravodajství, události pro kraj. Coby účastník asociací kabelových TV ví, že se v minulosti už hovořilo o koncesionářských poplatcích – jde o velmi choulostivé téma… Vidí možnost financování formou dotačních titulů – lze uplatnit na nejrůznější projekty, týkající se regionálních TV. Bylo by rozumné zvážit nastavení aktivit ARTL tímto směrem a pokusit se zprovoznit základní administrativu, která by věnovala primárně vyhledávání příležitostí.

Jan Dudek, předseda ARLT: Aktuální stav financování „malých televizí“
Struktura tržeb provozovatelů:
1) podíl tržeb za smlouvy o dílo – tedy výroba obsahu na zakázku – je u různých společností na výrazně odlišné úrovni, mezi 60 – 90%
2) podíl reklamních tržeb na celkových příjmech tvoří 10 – 40%
3) některé provozující společnosti mají ještě další tržby z doplňkových činností cca do 10%

Ad 1) Tržby za výrobu a vysílání pořadů na zakázku pro samosprávu a státní správu.
V každém regionu jde vždycky o velmi individuální řešení smluvních vztahů, o různou cenovou hladinu, na základě které vznikají zpravodajské občasníky (deník, půl týdeník, týdeník atd.) pro konkrétního zákazníka. A různý je potom také „tlak“, který na zhotovitele vyvíjí „investor“ ve vztahu k obsahu. Ačkoliv jsou prostředky na úhradu této činnosti veřejné (rozpočty měst, obcí nebo krajů) – mohou a často slouží k vytváření výhodnějších podmínek pro koalice na úkor opozice. I tyto „tlaky“ jsou velmi různorodé a mají v jednotlivých regiónech odlišné projevy – od zcela objektivního přístupu „osvícených“ starostů a radních až po velmi úzkostlivou snahu o kontrolu nad obsahem vysílání…
Toto je základní problém „kvality“ klíčových prostředků na činnost malých televizí.

Ad 2) Reklamní tržby za komerční výrobu a vysílání.
Na základě analýzy mezi různými provozovateli regionálního TV vysílání víme, že hodnota této položky je případ od případu velmi odlišná. V naší patnáctileté historii (TV Slovácko) jsme se propracovali k cca 30-35% podílu příjmu z reklamy na celkových tržbách společnosti, kolegové na jiném místě Moravy uvádějí 5-10%, stejně jako další studio v Čechách. Nejvýraznější podíl reklamních tržeb uvádí 50% z celkového ročního objemu. Důležitá je ale skutečnost, že tyto příjmy nejsou jen za prodej reklamního času ve vysílání, ale velmi často jsou především za komerční výrobu, která se v televizním vysílání ani nerealizuje (firemní vizitky a profily, městské portréty atd.). Jde tedy o logickou synergii hlavní činnosti a následné zužitkování profesní dovednosti v příbuzném oboru.
Podstata reklamních tržeb, jak je známe z provozu soukromých rádií, tedy prodej reklamního času, je v podmínkách malých televizí mnohem složitější a nákladnější proces.

Ad 3) Jiné tržby.
Tvoří je především různá doplňková činnost firem – např. produkce, a potom drobné dotace na konkrétní projekty nebo mediální participace na některých projektech financovaných z evropských dotačních titulů. Takto získané prostředky tvoří maximálně 10% z celkových tržeb provozovatelů malých televizí.

Zkušenosti oslovených členů ARLT potvrzují, že činnost „malých televizí“ nelze provozovat z jednoho finančního zdroje, ať už by to byla výroba obsahu na zakázku nebo naopak reklamní tržba. Ani jejich úspěšná kombinace často nevytváří dostatečné finanční krytí na plnohodnotnou existenci s adekvátním technickým a personálním zázemím.

Jaký finanční budget by byl třeba na zajištění funkční a nezávislé regionální TV sítě?

Podle našich propočtů jde o částku cca 275 milionů korun. To jsou prostředky, které by zajistily velmi důstojnou existenci a smysluplné fungování sítě nezávislých TV studií na území ČR (cca 20 pracovišť). Taková síť by dokázala vytvořit regionální zpravodajskou alternativu ČT i celoplošnému privátnímu sektoru, tedy zpravodajství organizovanému od shora dolů.
Námi spočítaná částka v sobě zahrnuje veškeré náklady na provoz, vč. financování celoplošného DVBT kanálu v jednom z existujících multiplexů, satelitního vysílání, a také schopnost zajistit růst technické a profesní kvality spolupracujících studií.
Rozpočet projektu počítá i s postupným dofinancováním aktivity z komerčních tržeb v hodnotě cca 20 – 40%, tj. 55 – 110 milionů korun, které by se daly generovat v rámci síťového prodeje, vč. možností regionálního odpojování.

Kde hledat peníze na financování malých televizí a jak je ochránit před „nežádoucím vlivem“ investorů?

A) Přerozdělení současných koncesionářských poplatků.
Velmi jednoduché a prosté řešení je závislé na aktuální legislativě a vedle té by narazilo na neprostupnou lobby ČT. Nicméně, v roce 2013 kalkuluje ČT s příjmem více než 5,5 miliardy korun právě z koncesionářských poplatků. Podle našich propočtů by jen 5% z této částky vytvořilo výše zmíněný finanční základ pro nezávislou regionální TV síť.

B) Povinnost veřejnoprávní ČT „nakupovat“ přiměřené množství příspěvků od regionálních dodavatelů.
Model, který funguje v různých podobách nejen v Evropě. Jde o jinou formu přerozdělení koncesionářských poplatků a uplatnění těchto financí přímo v regionech. Za dobu naší existence máme i tuto zkušenost, ale dnes ČT od nákupu příspěvků v podstatě zcela ustoupila a celý zpravodajský rozpočet utrácí sama u sebe. Odlišná organizační situace panuje v ČT u jiné dodavatelské zakázkové výroby.

C) Vytvoření rozpočtové kapitoly na MMR, které je z logiky věci nejblíže problematice.
Stanovit finanční klíč k podpoře regionální televizní komunikace podle počtu obyvatel / domácností v daném regionu. Přepočet na obyvatele je jednodušší. Pokud vycházíme z našeho tvrzení, že 275 milionů korun řeší v plném rozsahu finanční potřeby organizace a fungování regionální zpravodajské alternativy, je roční příspěvek na jednoho obyvatele cca 27 korun. Způsob, jak tyto peníze k provozovatelům přesunout, je zřejmě největší slabina této možnosti financování. Příjemcem by mohla být přímo asociace (ARLT) nebo by prostředky mohly být distribuovány formou grantů. V obou případech je třeba řešit způsob jejich kontroly a účtování.

D) Vytvoření projektu na regionální podporu např. mládežnického sportu nebo turistického ruchu nebo neziskových organizací a přesunutí prostředků účelově na zajištění této komunikace v regionech.
Možnost, která by mohla být prostřednictvím příslušných ministerstev nebo vládních agentur průchodná. Její nevýhodou je ale spíše jen krátkodobé a nikoliv koncepční řešení situace financování malých televizí v dlouhodobém časovém horizontu.

Zapsali:
Veronika Hollerová
Zdeněk Mikel